Frank to má na papíře. Je mu něco přes šedesát, je v docela dobré kondici, hezky vypadá, je napůl v důchodu z velmi úspěšné firmy, která sama provozuje, má sportovní kabriolet a plachetnici. Má svobodu, čas a prostředky na cestování.
Frank se nedávno rozvedl z dlouhodobého manželství. Jeho děti jsou velké, vzdělané, žijí samostatně a jsou finančně soběstačné.
Přesto je Frank sám, v depresi a nešťastný. Nerandí a ani se o to nesnaží.
Když už někoho potká, většinou to z jeho strany končí zklamáním. Pak se stáhne zpět do své ulity a diví se, proč nemá tolik štěstí.
Jednoho dne Frankova sestra Claire mluvila o Frankovi se společným přítelem a vysvětlila mu, proč Frank nerandí, protože má „strach ze zranění“. Řekla, že se bojí otevřít a dát své city ven, jen aby je jiná žena rozdrtila.
Podle mých zkušeností s koučováním klientů, kteří mi říkají, že se „bojí zranění“, se ukázalo, že jde o univerzální omluvu a obrannou strategii. Pokrývá celou škálu strachů:
Bojí se, že budou muset o sobě odhalit nějakou hlubokou skrytou pravdu, kterou za každou cenu chrání.
A největší strach ze všech je, že oni mohou být problémem, ne naopak.
Mohu jen doufat, že Frank (a vy!) následuje mou radu a najde ženu, se kterou bude moci sdílet svůj život.