Je podivné si myslet, že vzájemná náklonnost páru, který se drží za ruce, by se dala rozdělit na to, který partner má ve vztahu větší kontrolu, ale učinila tak nová studie.
Výzkum, který byl publikován v časopise Journal of Homosexuality, však ukazuje, že jeden typ páru může být vůči těmto typovým markerům imunní: lesbičky.
U většiny párů hraje výška příslušných partnerů jasnou roli, což vede vyšší polovinu k tomu, aby se obvykle zmocnila overhand nebo dominantnějšího sevření.
I u heterosexuálních párů, kdy výšková variace není považována za faktor, muži nejčastěji zaujímají dominantnější postavení, když se drží za ruce se svým partnerem.
Přesto když vědci požádali 340 žen ve spojení osob stejného pohlaví, aby prokázaly, jak se nejpohodlněji drží za ruku se svým partnerem, zjistili, že většina nebyla poháněna proměnnými mimo jejich příslušnou výšku.
„Páry stejného pohlaví nebyly hnány
proměnnými mimo jejich výšky. “
Jedinou výjimkou však byly lesbičky, které dříve chodily s mužem. Bylo zjištěno, že je méně pravděpodobné, že ve vztahu zaujmou dominantní postavení držení ruky.
Mezi další proměnné, na které se autoři studie zaměřili, patřily věk, příjem, region, délka vztahu a doba strávená spolužitím.
Páry se zúčastnily online průzkumu tím, že vědcům ukázaly, jak by nejpřirozeněji a nejpohodlněji držely partnera za ruku.
Každý účastník byl také požádán, aby určil, který z partnerů ve vztahu spíše rozhodoval. Zdá se však, že žádný z těchto parametrů neurčil výsledky.
Spoluautoři studie Alison Che a Richard Wassersug uvedli, že příslušná výška je jedinou další proměnnou, která ovlivňuje výsledky, stejně jako u heterosexuálních párů. To je často považováno pouze za funkci biomechaniky.
„Naše výsledky naznačují, že pozice držení ruky neodráží dominantní nebo mocenský rozdíl mezi partnery, přinejmenším v rámci vztahu žena-žena,“ napsali vědci.